Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv provzdušnění a ošetřování na vývoj modulu pružnosti betonu
Bartulíková, Radka ; Kucharczyková, Barbara (oponent) ; Kocáb, Dalibor (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem různých činitelů na pevnost betonu v tlaku a modul pružnosti. Zejména se soustředí na vliv ošetřování v rané fázi a provzdušnění betonu. Součástí práce je vyhodnocení laboratorního měření, které bylo prováděno na normových krychlích a normových trámcích. Sledován byl vývoj modulů pružnosti v čase až do jeho stáří 730 dní s ohledem na provzdušnění a způsob ošetřování betonu. Druhá část experimentu se zabývá srovnáním teoretických průběhů dotvarování v závislosti na hodnotě modulu pružnosti dle různých předpisů. Opět je zde zohledněno provzdušnění a vliv počátečních podmínek.
Studium účinnosti polymerní přísady EVA v závislosti na ošetřovacích podmínkách malty
Hlawiczka, Jakub ; Sokola, Lubomír (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou polymerem modifikovaných malt (PMM) a jejich vlastnostmi v závislosti na ošetřovacích podmínkách. V teoretické části jsou popsány důvody a vybrané využití polymerních přísad k modifikaci cementového kompozitu a taktéž je rozebrán mechanismus vytvrzování cementového kompozitu, respektive malty, s důrazem na modifikaci polymerní přísadou a v závislosti na podmínkách ošetřování. V posledních částech teoretické rešerše jsou představeny poznatky o spolupůsobení zejména kopolymeru ethylenu a vinylacetátu (EVA) s portlandským cementem. V návaznosti následuje praktická část práce, kde je sledován vliv kopolymeru EVA na fyzikální a mechanické vlastnosti PMM v závislosti na dávkování polymerní přísady a exogenních faktorech. Za účelem poznání mikrostruktury PMM bylo provedeno studium mikrostruktury v závislosti na podmínkách ošetřování pomocí vysokotlaké rtuťové porozimetrie a rastrovací elektronové mikroskopie. Zkoušky a stanovení jsou popsány a vyhodnoceny.
Vliv cementářských odprašků na tendenci ke vzniku trhlin alkalicky aktivované strusky při vysychání
Krejčová, Marie ; Švec, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem bypassových cementářských odprašků na vznik trhlin v alkalicky aktivované strusce. Značné smrštění a tvorba trhlin brání většímu využití alkalicky aktivované strusky. Byly sledovány délkové změny a pevnosti směsí s různými dávkami bypassových cementářských odprašků při různém ošetřování. U těchto směsí byl pozorován vznik trhlin, jejichž množství bylo vyhodnocováno obrazovou analýzou. Bylo zjištěno, že přídavkem odprašků je možné snížit množství trhlin. Ošetřování trámečků ve vlhkém prostředí vede ke snížení množství trhlin, zejména při dlouhodobém ošetřování. Z důvodu zlepšení pevností v tahu za ohybu a v tlaku je vhodnější použití odprašků jako náhrady za část kameniva než jimi částečně nahrazovat strusku.
Vliv podmínek vytvrzování na smrštění alkalicky aktivovaných systémů
Pragerová, Barbora ; Kotrla, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením optimálních podmínek vytvrzování alkalicky aktivovaných systémů s cílem redukovat smrštění. V experimentální části byly testovány pasty vysokopecní granulované strusky aktivované vodním sklem. Bylo porovnáno šest podmínek vytvrzování. Tři série vzorků byly hned po odformování uloženy na vzduchu, ve vodě a ve folii. Další tři série byly nejdříve 14 dní uloženy ve vodě, a poté vyjmuty na vzduch, přičemž dvě z nich byly ošetřeny těsnícími prostředky na bázi křemičitanů lithia a akrylátové disperze. Optickou metodou byla sledována tvorba a množství trhlin. Procento trhlin bylo vyhodnoceno pomocí programu ImageJ. Nejvyšší množství trhlin se vytvořilo při uložení na vzduchu po 7. dnech vytvrzování. Následně se část z nich viditelně zacelila. U vzorků vytažených na vzduch po 14. dnech ve vodě, se také projevil rychlý nárůst trhlin, avšak jejich procento bylo poloviční. Těsnící prostředky zpomalily vývoj trhlin, ale jejich vzniku nezabránily. Po 36. dnech byly výsledky těchto typů uložení a ošetření srovnatelné. Pouze ve folii docházelo k minimálním trhlinám a ve vodním prostředí se netvořily vůbec. K nejmenšímu smrštění docházelo při uložení ve vodě a ve folii. Vzorky, které byly nejprve uloženy 14 dní ve vodě projevily stejný trend vysokého smrštění jako vzorky na vzduchu.
Vliv podmínek vytvrzování na smrštění alkalicky aktivovaných systémů
Pragerová, Barbora ; Kotrla, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením optimálních podmínek vytvrzování alkalicky aktivovaných systémů s cílem redukovat smrštění. V experimentální části byly testovány pasty vysokopecní granulované strusky aktivované vodním sklem. Bylo porovnáno šest podmínek vytvrzování. Tři série vzorků byly hned po odformování uloženy na vzduchu, ve vodě a ve folii. Další tři série byly nejdříve 14 dní uloženy ve vodě, a poté vyjmuty na vzduch, přičemž dvě z nich byly ošetřeny těsnícími prostředky na bázi křemičitanů lithia a akrylátové disperze. Optickou metodou byla sledována tvorba a množství trhlin. Procento trhlin bylo vyhodnoceno pomocí programu ImageJ. Nejvyšší množství trhlin se vytvořilo při uložení na vzduchu po 7. dnech vytvrzování. Následně se část z nich viditelně zacelila. U vzorků vytažených na vzduch po 14. dnech ve vodě, se také projevil rychlý nárůst trhlin, avšak jejich procento bylo poloviční. Těsnící prostředky zpomalily vývoj trhlin, ale jejich vzniku nezabránily. Po 36. dnech byly výsledky těchto typů uložení a ošetření srovnatelné. Pouze ve folii docházelo k minimálním trhlinám a ve vodním prostředí se netvořily vůbec. K nejmenšímu smrštění docházelo při uložení ve vodě a ve folii. Vzorky, které byly nejprve uloženy 14 dní ve vodě projevily stejný trend vysokého smrštění jako vzorky na vzduchu.
Vliv cementářských odprašků na tendenci ke vzniku trhlin alkalicky aktivované strusky při vysychání
Krejčová, Marie ; Švec, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem bypassových cementářských odprašků na vznik trhlin v alkalicky aktivované strusce. Značné smrštění a tvorba trhlin brání většímu využití alkalicky aktivované strusky. Byly sledovány délkové změny a pevnosti směsí s různými dávkami bypassových cementářských odprašků při různém ošetřování. U těchto směsí byl pozorován vznik trhlin, jejichž množství bylo vyhodnocováno obrazovou analýzou. Bylo zjištěno, že přídavkem odprašků je možné snížit množství trhlin. Ošetřování trámečků ve vlhkém prostředí vede ke snížení množství trhlin, zejména při dlouhodobém ošetřování. Z důvodu zlepšení pevností v tahu za ohybu a v tlaku je vhodnější použití odprašků jako náhrady za část kameniva než jimi částečně nahrazovat strusku.
Studium účinnosti polymerní přísady EVA v závislosti na ošetřovacích podmínkách malty
Hlawiczka, Jakub ; Sokola, Lubomír (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou polymerem modifikovaných malt (PMM) a jejich vlastnostmi v závislosti na ošetřovacích podmínkách. V teoretické části jsou popsány důvody a vybrané využití polymerních přísad k modifikaci cementového kompozitu a taktéž je rozebrán mechanismus vytvrzování cementového kompozitu, respektive malty, s důrazem na modifikaci polymerní přísadou a v závislosti na podmínkách ošetřování. V posledních částech teoretické rešerše jsou představeny poznatky o spolupůsobení zejména kopolymeru ethylenu a vinylacetátu (EVA) s portlandským cementem. V návaznosti následuje praktická část práce, kde je sledován vliv kopolymeru EVA na fyzikální a mechanické vlastnosti PMM v závislosti na dávkování polymerní přísady a exogenních faktorech. Za účelem poznání mikrostruktury PMM bylo provedeno studium mikrostruktury v závislosti na podmínkách ošetřování pomocí vysokotlaké rtuťové porozimetrie a rastrovací elektronové mikroskopie. Zkoušky a stanovení jsou popsány a vyhodnoceny.
Vliv provzdušnění a ošetřování na vývoj modulu pružnosti betonu
Bartulíková, Radka ; Kucharczyková, Barbara (oponent) ; Kocáb, Dalibor (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem různých činitelů na pevnost betonu v tlaku a modul pružnosti. Zejména se soustředí na vliv ošetřování v rané fázi a provzdušnění betonu. Součástí práce je vyhodnocení laboratorního měření, které bylo prováděno na normových krychlích a normových trámcích. Sledován byl vývoj modulů pružnosti v čase až do jeho stáří 730 dní s ohledem na provzdušnění a způsob ošetřování betonu. Druhá část experimentu se zabývá srovnáním teoretických průběhů dotvarování v závislosti na hodnotě modulu pružnosti dle různých předpisů. Opět je zde zohledněno provzdušnění a vliv počátečních podmínek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.